Skutečně, vedoucí celek přeboru nenastoupil v nejsilnějším složení a domácí věřili, že mohou reálně uvažovat o postupu do finále.

Jaká že byla realita?

Svitavský mančaft dostal fotbalové školení, jaké by nepořídil ani z dotací Evropské unie.

Uteklo sotva sedm minut, když z dálky napřáhl Chvojka, přízemní rána zapadla k tyči Jílkovy svatyně a pro domácí začal zápas čiré hrůzy.

Čím více se snažili držet se soupeřem herně krok, tím častěji se zaplétali do vlastních chyb, pokažených přihrávek, ztracených míčů. A jakmile se to stalo, následoval okamžitý slatiňanský kontr, většinou perfektně sehraný a brankově zakončený.

Ve 32. minutě po jedné takové akci upravoval Kopecký na 0:5 a domácí by se nejraději viděli kdekoli jinde než na trávníku svého stadionu.

Jenomže ještě pořád jim zbývala skoro hodina hry. Tu přežili bez další pohromy, hosté se hlavně ve druhé půli věnovali spíše „kráse" a dohrání semifinále bez zbytečné únavy. Dokonce se Svitavským povedlo snížit, ovšem dojem z utkání zůstal z jejich pohledu tristní…

Svitavy – Slatiňany 1:5

Branky: 85. Válek – 16. a 32. Kopecký, 7. Chvojka, 14. Vácha, 24. Koblasa. Rozhodčí: Jelínek. ŽK: 1:1. Diváci: 70. Poločas: 0:5. Svitavy: Jílek (46. Cabal) – Novák, Petrila (61. Veselský), Czehowský, F. Čížek – Bartoš, Chlup, M. Čížek, Válek – Ovad (73. Vacek), Svoboda. Slatiňany: Žďánský – Koblasa (64. Kudrnka), Hudec, Chvojka, Malý – Pokorný (79. Sotona), Vácha (73. Mihulka), Trňák, Beran – Beneš, Kopecký (77. Morávek).