Pět událostí, které zaujaly během mistrovského fotbalového podzimu:

1. Devětadvacet za osmnáct

Může se v popředí tabulky krajského přeboru pohybovat tým, který se svojí produktivitou patří mezi čtyři nejhorší v soutěži? Může! Tedy pokud se tento tým jmenuje Moravská Třebová a je schopen ze skóre 18:11 vytěžit devětadvacet bodů. Což zároveň ukazuje, jakým způsobem toho lze dosáhnout. Když už se příliš gólů nedává, tak se jich ještě méně dostává. Suverénně nejlepší defenziva ze všech šestnácti účastníků přeboru byla prvním zásadním faktorem. A druhým? Penalty. Pět vyhraných rozstřelů vystřelilo Slovan o dobré tři příčky výše, než kde by se nacházel bez nich. Zkrátka žádné hraní si na Barcelonu, ale účelnost, umění vytěžit ze zápasů maximum možného, pečlivé sbíraní bodů. Takhle se Slovan dostal mezi top týmy.

2. Na dně „Mariánského příkopu“

10 994 metrů pod hladinou moře se nachází nejhlubší místo na světě a někam tam se propadla nálada svitavských fotbalových fanoušků. Z toho, co jejich borci na podzim předvedli, hořce vzlykají. Kdyby jim někdo v srpnu řekl, že Svitavy stráví zimu na posledním místě, poslali by ho na psychiatrii. Že se zázraky po odchodu důležitých hráčů asi reálně nedaly čekat, budiž, ale takový propad je strašidelný. On ten šestnáctý flek je spíše psychologickou záležitostí, bodové rozdíly jsou zanedbatelné a na jaře může být během pár kol vše jinak, jenomže utěšujte se tím při vědomí druhého nejslabšího útoku a druhé nejhorší obrany, nadto s pouhými dvěma výhrami za tři body (!!) za celý podzim. Tohle se opravdu nepovedlo.

3. Po sestupu o postup

Jak dát zapomenout na neúspěch, to předvedli dolnoújezdští fotbalisté. V červnu spadli z kraje, ale nedělali si s tím těžkou hlavu a v I. A třídě se rychle usadili nahoře. Dotáhli svoje snažení na druhý stupínek a pokud jej v odvetách udrží, budou se radovat z návratu zpět, neboť i druhá pozice je postupová. Výhodou „Dolňáku“ bylo, že v jeho kádru nedošlo po sestupu k zemětřesení, takže mohl navázat na jarní výkony, které přes konečný nezdar nebyly vůbec špatné. Pravda, první a poslední kolo si za rámeček rozhodně dát nemůže, mezi ně ovšem ke svému štěstí vměstnal převážně kvalitní výkony. Cesta k postupovému snu bude složitá, ale je třeba dodat, že v Újezdu by se jeho realizaci, na rozdíl od řady jiných klubů, jistě nebránili.

4. Co se mohlo pokazit, to se pokazilo

Příklad klubu z Horního Újezdu je důkazem skutečnosti, jak se ve fotbale rychle mění situace. Není to zase tak dlouho, co se tam slavil titul okresního přeborníka, první sezona v I. B třídě rovněž docela vyšla, budoucnost se zkrátka rýsovala ve světlých barvách. A teď? Áčko má za sebou nejbídnější podzim, kam paměť sahá. Za celou dobu bodovalo pouze dvakrát, zato jedenáctkrát odcházelo ze hřiště poraženo, jen osmkrát se radovalo ze vstřelené branky. Zápasů, v nichž by jeho výkon snesl přísnější měřítko, bylo pomálu a snad ještě méně bylo takových, do nichž mohl nastoupit v optimálním složení, ať už byly důvody kdekoli. Výsledkem jsou čtyři body na kontě a situace, pro níž je výraz kritická mírný.

5. Janovský podzim z říše snů

Okresní přebor je soutěží, na jejímž začátku se složitě prognózuje, kdo by tak asi mohl obsadit přední příčky. I letos padala různá jména, mezi nimi i Janov, který do okruhu favoritů patřívá pravidelně. V jakém stylu ale profičel podzimem, to možná nečekali ani sami Janovští. Jedenáct vítězství jedna remíza, jedna porážka, v průměru skoro čtyři vstřelené góly na utkání, osm bodů náskoku na nejbližšího konkurenta po třinácti kolech. To je fotbalová pohádka ozdobená například sedmigólovou destrukcí silných Jaroměřic nebo vítězstvím v Linharticích dosaženým po šedesátiminutovém oslabení. Možná pro okresního lídra škoda, že podzim skončil, ale zůstane-li takto rozjetý i po zimní pauze, těžko najde soupeře.