Události, které zaujaly v uplynulém fotbalovém kole:
1. Čtvrtina možného. K ideálu daleko
Dvanáct zástupců má Svitavsko v krajských soutěžích. Ti sehráli na úvod dvanáct utkání a z těchto šlo vytěžit šestatřicet bodů. Realita? Posbírali jich všeho všudy devět. To je akorát čtvrtinová efektivita a s takovou by se výraznějších úspěchů skutečně dosáhnout nedalo. Jen Pomezí se radovalo z tříbodové výhry, k tomu čtyři remízy, u nich dva vyhrané penaltové rozstřely, to je rozpačitá bilance. Vždyť každý fotbalista ví, jak důležitý je povedený vstup, a to i z hlediska psychického rozpoložení a sebevědomí. Je sice hezké, že některé týmy dokázaly zaujmout aspoň herně, ale za to si v konečném účtování nekoupí nic. Jednalo se samozřejmě teprve o první kolo a okamžitě v tom následujícím může být všechno jiné a lepší. V což nyní musí příznivci pevně doufat.
2. Uvedli se dobře. Jen tak dál
Když fotbalisté Litomyšle, kteří do krajského přeboru postoupili s velkým štěstím, vyfasovali do premiéry Slatiňany, asi každý si řekl: Hlavně, ať není na začátek ostuda. Ono se nebylo čemu divit. Při pohledu na sílu kádru, jaký proti nováčkovi vyrukoval, by se leckomu v jeho pozici rozklepala kolena. Tím příjemnější pro diváky byl překvapivý průběh utkání, kdy se domácí favoritovi po většinu hrací doby vyrovnali a při trošičce štěstí si senzační bodík odnést mohli. To sice nevyšlo, ale ukázalo se, že Jiskra může v soutěži solidně obstát. Teď je otázkou, jestli svede předvést podobné výkony i v dalších zápasech, kdy už bude třeba i bodovat. Proti Slatiňanům to je vždy boj ve stylu: „Není co ztratit“. Na řadu ale přijdou jiní soupeři a tam bude platit heslo odlišné: „Měli bychom získat“.
3. První vyhrání snad z kapsy nevyžene
Celek z Pomezí nekončil jaro v optimální pohodě, výsledkově šel dolů, měl problémy se skládáním sestavy a byl rád, že bez zásadní úhony došel ke konci sezony. Bylo zřejmé, že tímto způsobem nemůže pokračovat a hráči si to vzali k srdci. Alespoň dle výsledku prvního podzimního duelů tomu všechno nasvědčuje. Vyloupit Nasavrky, to je počin, který si zasluhuje pozornost, málokomu se to v uplynulém ročníku povedlo. Podstatný byl i fakt, že se nejednalo o dílo náhody, nýbrž o důsledek kvalitního výkonu celého mužstva. S o to větší zvědavostí se tamní fanoušci vydají v neděli na domácí vystoupení proti Načešicím a budou se ptát na jediné: Byl to zásah ojedinělý, nebo se máme těšit na trvalejší rozlet? Ledacos napovídá, že druhá varianta může být správná, mimo jiné i početnější kádr, který měl kouč Janko, na rozdíl od četných případů na jaře, k dispozici.
4. Nálada u nováčků? Nemůže být rozdílnější
Do okresního přeboru vstoupily dva celky postoupivší ze III. třídy. Oba se tam vrátily po nějakém čase a oba pochopitelně s napjatým očekáváním, jak si se silnější konkurencí poradí. Příjemnější atmosféra panuje po prvním představení v Radiměři. Zdolat Cerekvici, letitého účastníka krajských soutěží, to si tihle borci vysnili jako dokonalý start a ejhle, ono to klaplo. Lepší povzbuzení do příštích kol si nemohli přát. Naopak v Městečku Trnávce, tam stačil jediný týden, aby se snad každý, kdo má pod Cimburkem něco společného s fotbalem, notně vyděsil. Nejprve debakl v poháru, následně další vysoká porážka v soutěži, to od vítězů III. třídy snad nikdo nečekal. Pravda, Janov je určitě těžkým rivalem, tím rychleji si ale Trnávečtí musí uvědomit, že v přeboru nelze hrát jako v „trojce“. Trest za herní naivitu tady bývá krutý.
5. Neplést si branky, nevyplácí se to
Pohled do zápisů o utkáních po úvodním kole okresní III. třídy nabídl zarážející skutečnost. V plné polovině ze šesti zápasů se našli fotbalisté, kteří skórovali do vlastní sítě. Což se stát může, smůlu si kopačky občas přilepí každý, zarmucující však je, pakliže se takové momenty výrazně podepíší pod konečný výsledek a dělbu bodů. Tak jako v případě Trstěnice, která vinou vlastence v závěru přišla o body v Sebranicích. Třebařovu zásah do vlastní svatyně nakonec nevadil, v Borové vyhrál i tak, jen to však podtrhlo naprostý střelecký zmar domácích, kteří by se sami mezi tři tyče asi nebyli schopni trefit, ani kdy hráli do půlnoci. Také návrat Kamenné Horky na fotbalovou scénu poznamenal „nevítaný host“ jménem vlastní gól.
Tým kola:
SOKOL POMEZÍ. Nic lepšího se stát nemohlo. Výhra venku, nad kvalitním soupeřem, výkon na jedničku. Excelentní práce!
Zklamání kola:
SOKOL DOLNÍ ÚJEZD. Tým, který myslí na přední pozice, na úvod vyhořel. Sám trenér to označil slovem hrůza a to vypovídá za vše.