1. Odejít bez bodu by bylo kruté

Střet moravskotřebovských a svitavských fotbalistů nabídl bitvu, při které se diváci nenudili. Herní krásy zase až tolik nebylo, oboustranného nasazení však nadmíru a přesně to chtějí fanoušci vidět. Že jejich tým dře, bojuje o každý míč, záleží mu na výsledku. Takový přístup zdobil oba rivaly. Každý z nich si v průběhu hry vybral lepší i horší pasáže, chvíli udával tón ten, chvíli onen, takže dělbu bodů lze po devadesáti minutách hodnotit jako asi zaslouženou. Jistě, nelze se divit Slovanistům, že litovali vyrovnání z posledního útoku, ale vyhraný penaltový rozstřel jim náladu zlepšil. A lze jen podepsat férová slova třebovského trenéra, že by nebylo spravedlivé, aby Svitavští odešli s nulou. Byť zachráněný „ve vteřině dvanácté", byl to bod, který si z kvalitního derby odnesli právem.

2. Na sílu z lavičky se spoléhat nedalo

Ještě jednu okolnost z derby je třeba zmínit. Druhou sezonu lze v krajských soutěžích střídat až pět hráčů v zápase, ale na takovou možnost mohli trenéři Kučerňák a Andrle zapomenout ještě před zahajovacím hvizdem. Střídačky za jejich zády byly, co se počtu náhradníků týká, značné chudobné. Oba celky vyrazily do boje bez náhradních brankářů a do pole měli k dispozici shodně po třech borcích. Hosté museli poprvé střídat ještě v prvním poločase, domácí o přestávce, takže oba kormidelníci měli jen minimum možností, jak v rozhodujících chvílích sáhnout do sestavy, naopak se jen modlili, aby se nikomu nic nestalo. Je s podivem, že hned v pátém kole a v tak prestižním duelu nastaly personální potíže. Ke štěstí obou týmů se to však i v ostře vedeném zápase nevymstilo.

3. Jiskra opustila výkonnostní sinusoidu

Debakl – výhra – debakl – výhra. Taková byla bilance fotbalistů Litomyšle před utkáním proti vedoucím Moravanům. Nebylo tedy divu, že se fanoušci dosti obávali o výsledek, protože jim bylo jasné, co je na řadě. Naštěstí si hráči samotní řekli, že takových veletočů bylo více než dost, a nejen, že si to řekli, oni to přenesli i na hrací plochu. Odměnou jim byl skalp lídra a poznání, že se mohou poměřit i se silným soupeřem jako rovný s rovným. Stejně jako o týden dříve v Poličce Jiskra vynikala rychlým přechodem do protiútoku. Oba góly, které přinesly obrat skóre, padly poté, co domácí získali míč v hloubi pole, přesně zakombinovali a během chvilky byli před brankou hostů. A takové akce jsou pastvou pro oko divákovo.

4. Konečně. Vyhrávat se dá i ve vyšší třídě

Teprve na pátý pokus se nováček z Kunčiny dočkal svého prvního „átřídního" vítězství. Potřeboval ho jako sůl, o tom žádná, ostatně koho by bavilo chodit od zápasu k zápasu s přídělem. Domácí úspěch proti béčku Hlinska, které na tom bylo stejně špatně, bylo v tomto směru „povinností", protože, při vší úctě, slabší soupeř se na podzim proti Kunčině rozhodně už nepostaví. Tříbodový úkol byl splněn a do dalších náročných bitev by to týmu mělo přinést uklidnění a také uvědomění si, že v soutěži se dá obstát a není třeba propadat na mysli. Málo platné, většina týmu hraje tak vysokou soutěž prvně a konec čekání na vítěznou radost by hráče měl postavit na nohy.

5. Hradec pořád není k zastavení

O šest bodů vede celek od řeky Svitavy tabulku okresního přeboru a nepřestává udivovat svojí formou. Protivníci ho nejenže nejsou schopni porazit, oni mu ani nedokážou dát gól. Lídr inkasoval za 540 minut jen dvakrát a to je vizitka, jakou mu mohou závidět kluby po celé republice. Trenér Jiří Stejskal si na kvalitní defenzivě zakládal i ve svých dřívějších působištích, ať ve Svitavách či v Březové si jeho svěřenci vždy museli plnit obranné úkoly na sto procent. Rovněž v Hradci to dokázal hráčům vštípit a ti ho pochopili. No a když se přidá i produktivita v zakončení, je na krásnou sérii výher zaděláno.

TÝM KOLA: Sokol Dlouhá Loučka

Po třech prohrách v řadě se pomalu začalo pochybovat, zda má nováček dostatek kvality na I. B třídu. Odpověď přišla proti Čisté, kdy ukázal, že dovede vítězit, hrát přitom pohledný fotbal, dávat góly a také zabojovat při nepříznivém vývoji skóre.

ZKLAMÁNÍ KOLA: Sokol Sebranice

Hrát dvakrát za sebou doma a vytěžit z toho pouze bod, to je ve vyrovnané soutěži málo a nevede to nikam jinam než do závěru tabulky. Proti Kamenné Horce vyrobili Sebraničtí příliš mnoho chyb v defenzivě, než aby to mohlo zůstat bez trestu.