Osobnost Deníku
Přečíst článek >

KRAJSKÝ PŘEBOR POHLEDEM DENÍKU

Svitavy (7.)

Podzim: 23 bodů. Jaro: 22 bodů. Známka Deníku: 3

O spokojenosti tady nemůže být ani řeči. Jistě, první polovina tabulky je zdánlivě OK, i pozici nejlepšího mančaftu okresu Svitavy na poslední chvíli uhájily, ale je to málo. S podmínkami a zázemím, jaké tady pro fotbal existují, se od nich zkrátka zákonitě musí čekat, že budou čeřit vody v popředí krajského přeboru. Což se nestalo ani na podzim a už vůbec ne na jaře, kdy uhrály ještě méně bodů než v první polovině soutěžního ročníku. Jedna okolnost je přitom v tomto ohledu zarážející, a to je nebývale prostupná defenziva. Byť je třeba uznat, že její složení je mladé a ne dost zkušené, tak Svitavy dostaly šedesát gólů, což snad historie, rozhodně ta novodobá, nepamatuje. Hráči se zde v minulosti vystřídali různí, ale svitavský fotbal si na precizní obranné práci vždy zakládal a vynikal v ní. Uplynulá sezona? Darmo hovořit. Ani na jaře se Svitavští nevyvarovali nebývalých kolapsů, ať to byla čtyřka v Moravanech, nebo šestigólový příděl v Chocni. „V několika jarních zápasech jsme skutečně nepodali výkony, které by odpovídaly našim možnostem," musel uznat i vedoucí mužstva Oldřich Palla. Přitom je to tak zarážející, když stejný tým dokázal třeba zvítězit na trávníku silné Chrudimi, odehrát velice kvalitní duel se suverénními Slatiňany a podobně. Takže ne že by fotbalová síla scházela, jenom se jí nepovedlo předvádět pravidelně. A je to škoda.

Moravská Třebová (9.)

Podzim: 28 bodů. Jaro: 16 bodů. Známka Deníku: 3

Ne, že by konečné umístění bylo vyloženě špatné, nicméně jaro nebylo v podání Slovanu zdaleka tak povedené jako podzim, a to nejenom s ohledem na bodové konto. To, že se nakonec nestal ani nejlepším celkem našeho okresu a nechal se předstihnout nijak zářně hrajícími Svitavami, bylo pouze vyústěním převážně utrápených výkonů. „Abych pravdu řekl, jaro pro mě bylo rozčarováním. Všechno začalo v zimě, v přípravě se zranili tři hráči, slíbená náhrada nepřišla. Rozpadla se nám obrana, těžko jsme sestavu skládali dohromady. Byla to katastrofa, nezažil jsem snad něco podobného," netají se trpkým zklamáním trenér Miroslav Večeřa, který by světlejší jarní okamžiky spočítal na prstech jedné ruky. Mimo jiné, oproti čtyřiatřiceti podzimním nastříleným gólům jich Slovanisté v odvetách dali jen šestnáct. „Přidali se zdravotní problémy, kluci, kteří chodili pravidelně a byla na nich naložena největší zátěž, toho měli v závěru soutěže doopravdy plné kecky. Myslím, že nakonec musíme být rádi, že jsme měli dostatek nahraných bodů z podzimu, jelikož ve stavu, v jakém jsme byli na jaře, bychom hráli o záchranu," zdůraznil Miroslav Večeřa. Ten se bezprostředně po skončení sezony dozvěděl, že u družstva nebude pokračovat. „Mrzí mě to, ale v Moravské Třebové jsem skončil, dostal jsem, jak se říká, kopačky, vedení asi nebylo spokojeno."

Polička (12.)

Podzim: 19 bodů. Jaro: 16 bodů. Známka Deníku: 4

Nescházelo mnoho do konce jarní části a v Poličce se museli obávat o holou existenci v krajském přeboru, na což tady v letech minulých v žádném případě nebývali zvyklí. Klíčové zápasy potom mužstvo úspěšně zvládlo, ale i tak to byl zdvižený varovný prst. „Potýkali jsme se často s počtem hráčů, náš kádr byl dost úzký a i když jsme pomalu začleňovali nadějné dorostence, tak rozdíl mezi jejich soutěží a krajským přeborem je diametrální," upozornil trenér Michal Kozel. „K tomu se přidaly problémy s účastí hráčů na tréninku, což bylo dáno různými příčinami. Trochu se také projevuje generační skladba týmu, když máme většinu hráčů ve středních letech, ale scházejí nám ročníky 97, 98, 99," říká poličský trenér. Jarní sezonu však jako úplně marnou nehodnotí. „Můj celkový dojem je pozitivní. Máme v Poličce kvalitní fotbalisty, jen je třeba, aby si uvědomili, že bez tréninku se krajský přebor hrát nedá. S herním projevem jsem ale byl ve většině zápasů spokojen," poznamenal Michal Kozel. Právě s faktem, že jeho svěřenci byli za předvedené výkony často chváleni, aniž by se to podstatnějším způsobem projevilo na bodovém zisku, bude v budoucnu záhodno něco udělat. „Nemám hlášeny žádné odchody z družstva, měli bychom zůstat konsolidovaní a stabilní," je rád kouč Kozel, který na svém postu zůstává. „Dostal jsme nabídku, tu jsem akceptoval a budu pokračovat. Mám svoje představy, jako by to mělo dál fungovat a věřím, že se je povede i realizovat."

Dolní Újezd (15.)

Podzim: 6 bodů. Jaro: 18 bodů. Známka Deníku: 5

Že je z toho nakonec nedostatečná a sestup do I. A třídy je jedna věc, ale na jaře se „Dolňák" bezesporu vytáhl, protože se z pozice, která znamenala prakticky odsouzení k sestupu, dokázal dostat do situace, kdy ještě v předposledním kole reálně bojoval o záchranu v přeboru. Pořádně tím vyděsil i soupeře, kteří možná žili s bohorovným pocitem, že o jednom sestupujícím je jasno, a ono se ukázalo, že vše je jinak. Kdopak by to byl po šestibodovém podzimu řekl… Právě v první půlce sezony je ovšem třeba hledat příčiny pádu, protože kdyby tehdy předváděl podobné výkony jako teď na jaře, neměl by starosti. „Celkově nám jarní sezona určitě vyšla lépe než podzimní, kdy jsme byli tipováni za jasného sestupujícího. Do kolektivu se dobře zapracovali nadějní dorostenci, hráči si na sebe začali zvykat a to se projevilo v kvalitnějších výkonech než na podzim," ohlíží se za jarem trenér Tomáš Abt. Co tedy chybělo k tomu, aby se malý sportovní zázrak podařil? „Největším problémem bylo proměňování vypracovaných gólových šancí, kterých jsme v zápasech mívali docela hodně, ale zakončení nebylo nejlepší. Jisté potíže byly také v defenzivě, kdy jsme soupeřům připravovali řadu šancí sami," myslí si trenér. „Musím ale všechny hráče za jarní část pochválit. Cením si toho, jak se dokázali poprat o záchranu, přestože jsme nakonec bohužel spadli. Pevně věřím, že tenhle tým bude v následujícím ročníku bojovat o návrat do krajského přeboru," dodal Tomáš Abt.

I. A TŘÍDA POHLEDEM DENÍKU

Litomyšl (4.)

Podzim: 19 bodů. Jaro: 25 bodů. Známka Deníku: 2

Mít po úvodních osmi kolech na kontě pět bodů a nakonec se radovat z postupu do krajského přeboru, to je tedy počin, jaký se těžko bude někdy opakovat. Je však třeba konstatovat, že ve druhé polovině podzimu a v průběhu větší části jara zaznamenala Jiskra zřetelné výkonnostní zlepšení. To ovšem málem přišlo vniveč po nepochopitelné sérii tří porážek v řadě, která fanouškům málem vzala veškeré iluze. Paradoxně v momentu, kdy zvládla velmi dobře zápasy se soupeři z horní poloviny tabulky včetně Dobříkova a Lanškrouna, přišel výpadek, jaký snad nikdo nečekal. Nakonec se všechno v dobré obrátilo a pro tým vyvstala nová a velice lákavá výzva – důstojně obstát mezi krajskou elitou. „Sezonu, kterou jsme zahájili v sedmi hráčích týden před prvním mistrovský utkáním a ukončili, byť za šťastných okolností, postupem do vyšší soutěže, nemůžeme hodnotit jinak než pozitivně. Ve skvělém kolektivu jsme se sportovně postupně zlepšovali a nejlepší na tom je to, že zdaleka nejsme, alespoň v mých očích, na hranici našich možností," věří hrající trenér Ivo Svoboda, že se litomyšlští fotbalisté mohou i v přeboru prosadit. Za zmínku určitě stojí, že Jan Štoudek se s dvaceti vstřelenými brankami stal nejlepším střelcem celé soutěže.

Svitavy B (8.)

Podzim: 21 bodů. Jaro: 19 bodů. Známka Deníku: 3

Rezerva v podstatě udržela nasazenou laťku z podzimní části, pohybovala se v bezpečných vodách, hrála vyrovnané partie i se silnými soupeři. „Získali jsme o dva body méně než na podzim, to nás mrzí. Na druhou stranu jsme neměli problémy s udržením v soutěži. Nedokázali jsme se vyvarovat ztrát zejména v domácím prostředí, což nás stálo několik tabulkových míst," zamýšlí se na konci jara trenér Pavel Brandejs. „Dojem kazily obrovské individuální hrubky a opakovaná nesoustředěnost na pouhou šestnáctinu celého dne, tedy na ubohých devadesát minut. Rovněž jsme byli neskutečně málo produktivní při značném množství vytvořených standardních situací. Tým si celkem úspěšně zažil nový herní systém, který jsme navíc v průběhu zápasu dokázali měnit. Pokud nás nepotká nečekaná personální kalamita, při zodpovědném přístupu je rozhodně na čem stavět," je přesvědčen. Stejný počet vítězství a porážek, jako i prakticky vyrovnané skóre (46:45) jenom dokládá skutečnost, že se Svitavy, které plnily úlohu nováčka, zařadily do soutěže bez problémů a obstály.

Ačkoli Marek Leinweber skoro polovinu soutěže nemohl hrát, tak je šestým nejlepším střelcem I. A třídy

Pomezí (10.)

Podzim: 20 bodů. Jaro: 14 bodů. Známka Deníku: 4

Nebylo to na jaře a zejména v jeho druhé polovině zdaleka ono. V Pomezí mohou být rádi, že se udrželi na distanc od sestupového pásma. „Výborný vstup do jarní části, kdy jsme z prvních čtyř zápasů získali deset bodů a ocitli se na třetím místě, nám paradoxně uškodil. Po výhře nad Vysokém Mýtem jsem v šatně zaslechl, že jsme zachráněni a do Lanškrouna jedeme na výlet. Tam jsme pak i vinou úzkého kádru nezvládli závěrečné minuty, následovala vysoká domácí porážka od Dobříkova, kdy hráčům v závěru jakoby bylo jedno, kolik gólů dostaneme. Což se opakovalo ještě dvakrát," nechápal trenér Milan Janko. Jeho svěřenci si přestali věřit a do konce sezony bodově paběrkovali. I jarní skóre 17:29 je oproti podzimu (37:32) děsivé. „Když dáte o dvacet gólů méně, tak je to znát. Velkou roli hrálo, že se ve druhém jarním kole zranil Leinweber, do konce soutěže nezasáhl do hry a o jeho góly se ostatní hráči podělit nedokázali. Plně se také projevila nedostatečná šířka kádru, i o dobré fyzické kondici některých hráčů lze s úspěchem pochybovat. Abych nebyl jenom kritický, jedno pozitivum zde je, za celou sezonu jsme nedostali ani jednu červenou kartu," hodnotil trenér Janko, který si je vědom, že před ním a jeho mužstvem je před novou sezonou kupa práce.

I. B TŘÍDA POHLEDEM DENÍKU

Cerekvice (14.)

Podzim: 5 bodů. Jaro: 8 bodů. Známka Deníku: 5

Mléko se rozlilo v průběhu podzimu a je pozdě nad ním plakat. Jakmile Slavoj nezvládl jarní domácí premiéru proti předposlednímu Starému Hradišti, bylo víceméně jasné, že se zázrak konat nebude. Jaro odehrál důstojně, ve většině zápasů podal konkurenceschopné výkony, tu a tam i zvítězil. Reálná naděje na to, aby odvrátil pád do okresního přeboru, ovšem v průběhu jarních bojů neexistovala.

Kunčina (1.)

Podzim: 35 bodů. Jaro: 27 bodů. Známka Deníku: 1

Všechno podstatné bylo řečeno a napsáno. Kunčina má za sebou báječnou sezonu, zvládla i jarní tlak, který na ní coby na vedoucím celku tabulky ležel. Pokud už prohrála, což se ve dvou případech stalo, tak v době, kdy to její prvenství v soutěži nemohlo ohrozit. A ještě jedno plus. I při vědomí, jak ji čeká složitá úloha v kvalitní konkurenci, přijala výzvu zvanou I. A třída a zkusí v ní uspět. Potlesk!

Opatovec (4.)

Podzim: 29 bodů. Jaro: 16 bodů. Známka Deníku: 2

Jaro nebylo tak super jako podzim, dokonce výrazně horší, to je zřejmé každému, kdo se podívá na bodové zisky. Ale sezonu jako celek musí v Opatovci hodnotit jako velmi vydařenou, protože svoji nováčkovskou roli zvládli nad očekávání dobře, asi lépe, než sami očekávali. Konečné umístění je tuze lichotivé, co by za ně jiní dali.

Polička B (11.)

Podzim: 9 bodů. Jaro: 20 bodů. Známka Deníku: 3

Těžké hodnocení. Na jednu stranu nepochybné jarní zlepšení, a to poměrně výrazné, více než zdvojnásobení konta, a z toho plynoucí záchrana, takže s tím mohla panovat spokojenost. Na druhou je tu rozhodnutí o nepřihlášení družstva do krajské soutěže a přechod do okresu. Jaká bude budoucnost béčka, toť otázka.

Horní Újezd (12.)

Podzim: 15 bodů. Jaro: 11 bodů. Známka Deníku: 4

Kameny, které padaly ze srdcí fanouškům hornoújezdského fotbalu, musely být slyšet hodně daleko. S tím, co jejich tým po valnou část jara předváděl, rozhodne nemohli být srozuměni, jejich tým toho ukázal pomálu. Potřebné body ke své spáse však uhrál, kýžené udržení z toho vzešlo, ale s ušima odřenýma až do krve a obavami do posledního kola. Pánbůh za to zaplať.

Dlouhá Loučka (14.)

Podzim: 13 bodů. Jaro: 11 bodů. Známka Deníku: 5

Otřepané rčení o chození se džbánem pro vodu a utrženém uchu se naplnilo. Letos to Loučce se záchranou prostě nevyšlo, na jaře uhrála ještě méně bodů než v podzimní části. Chtělo to vyhrát dva tři zápasy v řadě, aby se celý tým postavil na nohy, jenže nebylo lze. Především na cizích hřištích působil až na výjimky bezbranně, doma to nenahradil a rezultát byl tudíž zřejmý.